Vytříbeným básnickým jazykem staví švýcarský filozof do protikladu svět útěku, který je mu nesourodým, nesoudržným, jen vnějškově a náhodně spojeným útvarem, kde je člověk v úzkosti a opuštěnosti, a svět víry, v němž spatřuje stav, kdy člověk přestává být nejednotný a rozptýlený, kdy nabývá integrity vnitřního života i činného působení. Autor nabádá k hlubokému prožiti života a k odmrštění povrchnosti. Abstraktní, avšak velice vyvážená a poetická meditace vyjadřuje tu samou ideu jako konkrétně zaměřená autorova kniha Hitler v nás. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR