Základním nástrojem vyhraněného rukopisu Maurice Blancharda jsou básně v próze. Blanchard zůstal tomuto útvaru věrný celý život, což ostatně dokumentují i ukázky z jeho tvorby, zařazené do tohoto výboru. Zde shromážděná poezie zabírá poměrně dlouhé časové období (1934-1956) a podává tak ucelený přehled o výjimečných kvalitách Blanchardova díla. Blanchard, snad i proto, že byl civilním povoláním letecký konstruktér, uměl svým textům vtisknout pevný řád, v němž se vyjadřoval k době, do níž se narodil. Dokázal se rozmáchnout k elegickým litaniím, v nichž uplatňoval nápaditou obraznost. Bohatá imaginativnost vůbec patří k nejsilnějším stránkám Blanchardova díla, objevuje se například v několika evropských vizích, v neotřele zpracovaných biblických motivech či v existenciálně pojatých úvahách. Často se také zamýšlel nad samotnou básnickou konfesí, poukazoval na to, že básník není ničím, ale to, co hledá je vším a tato jeho teze vyústila vzápětí v přesvědčení že poezie a život jsou spolu důvěrně a hluboce provázané a jakýkoli návrat zpět je vyloučený... Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz