Kapitoly o vztazích subjektu a mýtu v kontextu československé socialistické kultury.Prostřednictvím několika analytických sond do poezie, prózy a filmu českého socialistického realismu v letech 1948-1955 zkoumá tato monografie podstatu znakového systému, v němž na jedné straně stojí pevná mocenská síť institucí, na straně druhé různé formy subjektů (přátelských i nepřátelských, modelových i odstrašujících, poslušných i odporujících). Základem je tázání po povaze symbolického pole, které je v této ideologické komunikaci utvářeno: Co to vlastně byl onen neomylný a epochální socialistický realismus? Z jakých zdrojů čerpala jeho česká varianta? Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze