Na rozdíl od většiny astronomii popularisujících publikací, které soustřeďují své výklady na stavbu kosmu, jeho vznik a zajímavosti, zasvěcuje Ivanovskij čtenáře do method, jimiž si hvězdáři razili a razí cesty k průzkumu vesmíru. V přístupném podání seznamuje čtenáře s problémy určení vzdálenosti hvězd, jejich složením a počtem, rychlostí a směrem pohybu, zjišťováním stáří a pod. otázkami, které poměrně mladá věda astronomie řeší. Iv. vyzdvihuje přitom rozhodující a primární účast astronomie při tvorbě vědeckého názoru světového, dosah jejich method pro praxi technickou a v SSSR i těsnou, její spojitost s potřebami socialistické výstavby. Sov. hvězdáři, kteří v slavné tradici ruské astronomie (pulkovská observatoř) podržují prvenství ve výzkumu hvězdných světů svou kolektivní a plánovitou prací, vedou na bási dialektického materialismu vítěznou ofensivu proti tajemstvím vesmíru v protikladu k astronomům západnickým, kteří zabředli do idealistických představ, podporujících legendu o stvoření světa. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR