Dvanáctá sbírka výrazného českého básníka, který i zde přesvědčivou formou pokračuje v budování svébytného vyjádření, hovořícího například o motivech stáří, definitivních odchodech i významu protikladů.Paměti penzisty (začátečníka). Odpočítávání měsíců od smrti matky... Budování knihovny poslední vůle... Prodlévání u náhrobků básníků... A pomyslně i u náhrobku vlastního: Ať nic nepřipomíná, kým jsem byl. Dynkova nezaměnitelná, laserově přesná básnická řeč snoubí strohou dokumentárnost s láskyplnými gesty. Jako když na černou hlínu padají třešňové květy. Zdroj anotace: NK ČR
Načítání…
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.