V husitství viděl J. vrchol i střed českých dějin. "Nikdy před tím ani potom nebylo u nás hnutí lidovějšího, ale proto také ne mohutnějšího, kdy jako přímo z hlubin vyvřely u nás síly, že nad nimi užasl celý svět... J. se stal přímo speciálním historikem husitství a vylíčil je v souvislé řadě celé, od prvních jeho záblesků až do jeho konce." (Z. Nejedlý.) Počátky husit. hnutí zachycuje trilogie "Mezi proudy" (zde kap.: Betlemská kaple a Kutnohorský dekret), vrchol podává "list z české epopeje", "Proti všem" (zde osm kapitol, tvořících téměř dvě třetiny celkového rozsahu výboru). "Tčevská hranice" (Z různých dob 11.) vypráví o r. 1432, o Sirotcích, kteří bojovali po boku Poláků s loupeživými křižáky. Tu již je patrný počínající rozklad hnutí: jsou i tací Češi, kteří slouží tomu, kdo líp platí. Křižáci byli poraženi a byla zajata také skupina býv. husitů. Zrádce stihl krutý trest : byli upáleni. "Bratrstvo" (zde z "Tří rapsodií" kap. Bitva u Lučence) podává pád a závěr velkolepého husit. dramatu. Z božích bojovníků, bratří, stali se "bratříci", dnes slouží tomu, zítra onomu. Bratrstvo je monumentem česko-slovenského přátelství už tehdy v době husitské. Oddíly výboru jsou spojeny jednostránkovými historickými charakteristikami. Množství ilustrací. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR