V centru pozornosti jsou stavy úzkosti, depresí a stresů, mezi kterými se občas mihne prchavý závan vzpomínek na chvíle prožité v rodinném kruhu se synem a manželem. I když se v závěru autorka smiřuje s osudem, přesto nejnaléhavěji vyznívá otázka autenticity lidského osudu, který může být proměněn v nejrůznějších rovinách. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze