"Frantina", vyd. poprvé r. 1870, je třetí z velkých románových prací K. Světlé, inspirovaných Podještědím. Její hrdinkou je zase - jako i v mnoha jiných dílech K.S. - žena, vymykající se z běžného normálu, žena silného intelektu, představitelka lidové touhy po spravedlnosti a lidového odporu proti zvůli, ať už ji provádějí páni či loupežníci. Vychována v samotě, dostává se v osmnácti letech na statek u Kvapilů, pro svou spravedlnost, osvícenost a rozumné hospodaření je oblíbena nejenom čeládkou, ale vším lidem a stane se po smrti mužově rychtářkou. Jenom jediný druh lidí Frantina nenávidí - zloděje, lesňáky. Proti nim vystoupí nejdříve o výročním trhu v městečku Osečné a po druhé - za cenu ztráty vlastního štěstí, zřeknuvši se všech sobeckých přání, z touhy po spravedlnosti pro svůj lid - když sama vlastní rukou zabije vládce lesňáků, kterým je její jediný druh z dětství, jehož od mládí milovala a za něhož se chystala provdat. - K této románové práci je připojena pověst "Z Ještěda" s příbuzným motivem boje loupežníků proti hraběcí vrchnosti, obraz spíše romanticky popisný než bojovně ideově zaměřený. - Obsáhlý (60 str.) doslov a poznámky. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR