Tři novely ze života české pohraniční vesnice. Každá z nich byla napsána v době, kterou svým dějem charakterizuje: v předmnichovské republice ("Pole a lesy"), za okupace ("Střechy nad hlavou") a v letech 1945-1950 ("Přerod"). V první novele autor ukazuje, jak i v míru zasahovaly do pokojného života vesničanů přípravy války: lid podvědomě vidí nepřítele v dřevorubcích, kteří přišli kácet staré lesy, aby mohla být postavena střelnice. Novelou "Střechy nad hlavou" chtěl autor za okupace zpracovat motiv domova a lásky k rodné zemi a komponoval ji proto jako jinotajný příběh rodiny vesnického kováře, která se musila vystěhovat z rodné chalupy a rozptýlena ve městě zvykala těžce novému způsobu života. "Přerod" je řada epizod, typických pro život českého pohraničí v době od května 1945. Líčí odsun Němců, spory s vesnickými boháči, překonávání nedůvěry sedláků k Národní frontě, ukazuje na význam pokrokové učitelky na vesnici a končí slavnostním rozoráním mezí v létě 1950. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR