Příběh Joni Eareckson, která v dospívání hledá smysl a náplň svého života a stává se křesťankou. Přesto je se svým životem nespokojená a prosí Boha o změnu. V sedmnácti letech je po úrazu při skoku do vody hospitalizována v nemocnici a je jí diagnostikováno poranění míchy mezi čtvrtým a pátým obratlem s následkem ochrnutí všech končetin. Joni podstupuje boj sama se sebou, se svým tělem i vírou. Nechce se smířit s tím, že již nebude moci chodit. Hledá smysl svého zranění a věří v Boží pomoc. Úraz chápe jako zkoušku víry, po které jí Bůh zázračně uzdraví. Při hospitalizaci v nemocnicích i rehabilitačním centru prochází Joni střídavě depresemi a nadějemi. Postupně se začne vyrovnávat s trvalostí svého postižení, učí se nezávislosti na cizí pomoci a také kreslit pomocí úst. Díky rodině, přátelům a nezdolné víře v Boží prozřetelnost dokáže se nakonec vyrovnat se svým údělem a pochopit jeho smysl. Prostřednictvím kreseb se stane známou osobností a šíří své zkušenosti a svědectví pomocí televize, článků a různých přednášek k ostatním lidem. Kniha je rozdělena do šestnácti kapitol, obsahuje úvod a závěr. Autorka popisuje události, myšlenky i pocity, které ji provázeli od počátku nehody až k vyrovnání se s postižením a nalezením jeho smyslu. V knize je znázorněna důležitost pomoci rodiny, podpory přátel, víry a možnosti seberealizace. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU