První část neobyčejně podrobně probírá objev a výzkumy Tutanchamonovy hrobky (objevena r. 1922 ) a sleduje osudy obou objevitelů - anglického archeologa H. Cartera a mecenáše výzkumů - lorda Carnarvona. V průběhu vyprávění autoři naznačují možnost nálezu tajemných papyrů, zřejmě objeviteli z několika důvodů odcizenými; v rozmělněném vyprávění pak pokračují líčením dalších záhad po zpřístupnění hrobky veřejnosti. V popředí zájmu autorů pak stojí otázka tajných a utajovaných papyrů jako dokladu zcela jiné datace původu a exodu starověkých Izraelitů. V další části se autoři zabývají osobou Mojžíše a podrobně probírají uctívání hebrejského Boha (Jahve) a posvátnou horou Sinai; v této souvislosti zpochybňují tradiční pohled na židovské náboženství i právo Izraelitů na zaslíbenou zemi - Palestinu. V závěrečné části se autoři obloukem vracejí zpět k objevu Tutachamonovy hrobky a uvažují o možném osudu pohřešovaných papyrů. Zcela neústrojně pak přecházejí k životním příběhům nejbližších členů rodiny lorda Carnarvona. - Text doplňují nákresy, nemnoho fotografií a zejména rozsáhlá bibliografie a rejstřík. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz