Lynčování, analýza jevu a jeho příčin, je interpretováno na základě konkrétních dokumentů a událostí historie amerického Jihu, kde ještě nedávno bylo latentní, nikoli přežitkem na ústupu. Lynčování bylo formou okamžité a naléhavé spravedlnosti vykonané v závislosti na hrůze zločinu, neboť zákon nebyl schopen dostatečně uspokojivého trestu, stávalo se záležitostí rodiny či komunity. Fundamentalističtí evangeličtí pastoři tvořili kostru organizací Kukluxklanu v obou jeho vzestupných fázích, podíleli se tak přímo, či nepřímo na brutálním násilí, barbarských činech, které byly namířeny vůči nepohodlným spoluobčanům. Oběťmi byli převážně černoši, ale i běloši. Hrůzný venkovský zvyk (rychlé spravedlnosti) byl odstraněn modernizací, nutnou komunikací se světem, méně změnou myšlení vesničanů. Autor vidí podstatu jevu v podivné prezentaci i naplňování spravedlnosti Jihu, vlekoucí se od války proti Severu, zemědělský Jih rozhodně nesdílel, ani dnes nesdílí národní mýty Severu. Dokumentární fotografie v textu, odkazy na dokumenty, bibliografie. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz