Mahagon, měsíček a špenát… Jak a co právě jmenované rostliny spojuje? To jistě napadne každého, kde vezme tuto knížku do ruky. Něco už vysvětlí podtitul: Exotické rostliny v našem životě. Ale copak je špenát, zelenina tak běžná, že se dostala do komiksů a vyprávěnek o Pepkovi námořníkovi ba dokonce i do názvu českého filmu nějaká exotika? A měsíček? Toho lékařského či zahradního měla naše babička lány! Mahagon? Prosím, ten jistě exotický je. Ale ty druhé? Nedivte se, je tomu skutečně tak. Globalizace, jíž jsme soustavně strašeni v poslední době, probíhá na Zemi už pěkných pár tisíc let. A během nich se jak do české kotliny, tak na žírnou i zpěvnou Moravu dostaly desítky, možná stovky rostlin, dnes považovaných za naše, za domácí. Copak si někdo dovede představit jižní Moravu bez sklepů a vinic? A Hanou bez ječmene a pšenice? A České středohoří bez meruňkových sadů…? Do nekonečna bychom mohli pokračovat. A tak se z této knížky dozvíte (nebo si zopakujete) všechny ty země, odkud přicházejí… Jako v onom známé šansonu. Mahagon je jistě průhledný, ten pod Řípem nikdy nerostl. Ale i ten špenát je přistěhovalec z východu, z Asie, i středomořský měsíček tu nikdy „od přírody“ nekvetl. Využili jsme svých zkušeností a znalostí (prof. Erich Václav dokonce po 25 let dojížděl a působil v tropech) a stručně jsme shrnuli původy obilnin, olejnin, textilních rostlin, koření, zelenin, ovoce… ale i rozmanitých tropických dřev a plodin, stejně jako stromů, zdobících naše parky, okrasných květin záhonových i „pokojových“, ba dokonce tu najdete zmínku o nejagresivnějších invazivních plevelných rostlinách. A navíc jsme přidali poznámku o cestách opačných: „Vývoz“ našich lesníků a jejich vědomostí i zkušenosti a výpěstky našich tradičních zahradníků do okolního světa. Aby se vědělo, že jsme nezůstali světu nic dlužni Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz