Třetí svazek "Metodických příruček experimentální botaniky" se zabývá umělými světelnými zdroji ve vztahu k autotrofním rostlinám. Všímá si všech druhů umělých světelných zdrojů s výjimkou ultrafialového a infračervenéhozáření a pojednává o spektrálních, geometrických i provozních vlastnostech různých typů, o možnostech modifikace a spektrálního složení zářivého toku a o vhodných materiálech pro konstrukci odrazových ploch, expozičních kyvetaj. Popisuje také všechny dosud známé metody měření zářivé energie vzhledem k jejich použitelnosti při práci s rostlinami. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR