Vyprávění o životě dětí v jednom slepeckém ústavě v okolí Varšavy. Autorka ústav často navštěvovala a vylíčila na drobných každodenních příhodách, jak nikoliv soucit a útrpnost, ale soustavná a promyšlená výchova užitečnou prací dětem vrací veselost a samostatnost a činí "brailovského člověka" užitečným členem lidské společnosti. - Povídky byly napsány před 2. svět. válkou a dostaly literární cenu města Krakova. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR