Povídky, zabíhající velmi často až do grotesknosti, jsou shromážděny v této Kubínově knížce, která zase věnuje pozornost především autorovu nejmilejšímu Jivínsku a jeho lidu, a to jak dřívějšímu, tak i v nových poměrech lidově demokratického státu. Autor si bere na mušku stejně církev svatou jako nepoctivého řezníka, šikovného Baldu, který vyzraje vždy na svou ženu, jako Pavlíčka posedlého eugenikou, který se neožení ze samého strachu, zda je nevěsta nejméně do třetího kolena ze zdravého rodu. Hrdiny Kubínových grotesek jsou dělníci, členové JZD, brigádníci, ševci, chudí chalupníci i lidé minulých časů. Celá kniha (nejen dialogy) je psána v nářečí. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR