Co je to vlastně vzdělání, v jakém poměru je k výchově a vyučování a především ke kultuře? Jak se formovala koncepce humanistického vzdělání minulosti a v čem spočívají pokusy ji překonat? Kde hledat humanistický princip novékoncepce vzdělání? Na tyto otázky hledá autorka studie odpověď. Dospívá k odlišení pojmů vzdělání a výchova, kdy první z obou pojmů je procesem všestranné humanizace člověka, zatímco druhý označuje činnost jednodušší, vštěpovánízákladních návyků a určité citové orientace. Autorka si všímá vzdělání zvláště z hlediska jeho předpokladů stát se perspektivně společensky účinnou silou, jak je to v nárysu obsaženo již u Komenského. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR