Mladý kněz Serge Mouret nastupuje s ideály a odhodláním na venkovskou farnost Artaud, své nadšení se mu však na farníky daří přenášet jen velmi sporně. Když doprovází svého strýce lékaře ke správci nedalekého panství, setkává se se svérázným, přírodním člověkem, který zneklidňuje a nabourává jeho dosavadní jistoty. Ještě více abbého zasáhne setkání se správcovou schovankou Albínou, nespoutanou a senzuální dívkou. Ta v Mouretovi probudí city, jimž mu jeho úřad duchovní velí se vší silou bránit. Příroda je ale mocnější a Sergův vnitřní zápas končí horečnatou agónií spojenou se ztrátou paměti. Po ní mladý klerik prožije cosi jako znovuzrození v Albínině společnosti, jeho kněžský závazek jej ale s tragickým důsledkem dostihne. Román svou poetičností a lyrickou symbolikou vybočuje ze Zolova naturalistického realismu, i v něm však najdeme silně kritický tón, a to na adresu arogance a fanatičnosti tehdejší církve. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz