Je zřejmé, že autorka popisuje zcela otevřeně svou vlastní zkušenost. Bez emocí, ale se silným vnitřním zaujetím popisuje hořké a kruté scény z manželského života, v nichž se její muž stává beznadějnou troskou nezadržitelně padající na samé dno společnosti. Ani v těchto zoufalých chvílích však muže nedokáže opustit a nepřestává věřit v jeho mravní katarzi. Román je neobyčejně silným a sugestivním podobenstvím, v němž se víra střídá s beznadějí, chvíle krátkého štěstí se zoufalstvím a láska s nenávistí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz