Text přináší teoretické přístupy ke zkoumání a výkladu mýtu napříč vědními obory: pojednává o sporu mezi vědeckým a mytickým výkladem světa, o filosofických, náboženských, psychologických a antropologických teoriích mýtu.Mýtus definuje velmi široce jako společensky vlivný příběh, k němuž se v nejrůznějších teoretických uchopeních váží tři základní otázky: jaký je jeho původ, funkce a téma. Interpretační možnosti představovaných teorií autor testuje na mýtu o Adónidovi, jednom z řeckých mýtů o krásných mladících, kteří vzbuzují touhu bohyní a dospělých žen, avšak umírají, aniž by dosáhli plné emoční, sociální a sexuální dospělosti. Tam, kde Segal nemůže představovanou teorii na tento mýtus aplikovat, nahrazuje jej mýtem jiným, přičemž zároveň ukazuje, že určité teorie jsou navzdory svému nároku na univerzalitu aplikovatelné pouze na některé typy mýtů. Pojetí mýtu předních myslitelů, jako byl Camus, Lévi-Strauss, Girard, Dumézil, Eliade, Jung nebo Freud, není v Segalově knize pouze představeno, ale je rovněž podrobeno systematické a přehledné komparaci. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze