V šedesátých letech lidé z Lidic, ti, co přežili, přijeli na návštěvu do Soch, podívat se na stejně tragické přeživší… Jenže ta jejich vesnice byla jediná v celých Čechách, se kterou zacházeli tak tvrdě, takže ji média velmi hýčkají. Proslavila se v celém světě kvůli Heydrichovi, esesáckému vůdci Čech a Moravy, protože Lidice byly pacifikovány za atentát na něj. Všichni znají obrázek krásného památníku, zástupu soch dětí, který tam dnes stojí. Každé zavražděné dítě tam má svou sochu… U nás byly stovky takových vesnic, tisíce dětí, mluví se obecně o všech najednou. A to není tak nosné. Protože když slyšíš: sto deset vesnic na Zamojsku, tisíce v celém Polsku, že Poláci vytrpěli po Židech nejvíc ze všech národů, nic nevidíš. To, co námi otřese, musí být konkrétní a mít své jméno. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, příspěvková organizace