Zábřežsko vždy bývalo krajem na pomezí. Rozkládalo se na pomyslné i faktické hranici Čech a Moravy, na rozhraní podhůří Jeseníků a Hané, na předělu německého jazykového ostrova Hřebečska, českého osídlení severozápadní Moravy a sudetoněmeckého pohraničí. Střetávala se tady kultura, zvyky i životní styl obyvatel úrodných rovin, kopcovitého podhůří i horských planin. Nebyl to kraj bohatý, ale ani úplně chudý. Lidé zde žili, jak mohli. Za staletí dokázali vybudovat nejen mnoho pozoruhodných památek, ale také osobitou kulturu, zvyky, obyčeje a slovesnost, kde se mísí vlivy české i německé. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, příspěvková organizace