Ústřední postava románu Joan Fosterová, autorka (pod pseudonymem Louisa K. Delacourtová) pokleslých historických románů, avšak ve své primární identitě oslavovaná básnířka, vypráví v knize o tom, proč ji nejrůznější nepříznivé aspekty společenské reality, která ji obklopuje a generuje sérii těžko řešitelných okolností jejího vlastního života, donutily k pokusu vymknout se z existence předstíranou sebevraždou. Tím, že Atwoodová činí z Joan obdobně povrchní „romantickou“ hrdinku, jako jsou melodramatické postavy Joaniných příběhů, získává prostor pro často nelítostně parodický pohled nejen na pokleslé „čtivo“, ale především na současnou existenci člověka obecně