ZZvukově remasterovaná reedice kultovního českého rockového alba! Najít nahrávku s pohnutějším osudem je docela těžké: Straka v hrsti se stala dokladem velkého talentu hudebníků a stupidity komunistického systému. Nahrávka z roku 1982 si za tuhé normalizace musela - stejně jako souběžně zakázaná kapela - dlouho počkat na oficiální šanci. Nezaměnitelně českým novovlnným nářezem v podání velezkušených muzikantů jsme se sice kochali na ilegálních kazetách, ale skutečná příležitost přišla až v roce 1988 v podobě LP firmy Panton. Jen ironická recese nebo nezávazná legrace? Přidejme k tomu mimořádné instrumentální schopnosti hudebníků s především jazzrockovou zkušeností. Pánové Michael Kocáb (zpěv, klávesy), Michal Pavlíček (kytara, baskytara, zpěv), Vilém Čok (baskytara, zpěv) a Jiří Hrubeš (bicí) nebyli z řetězu utržení teens. Jejich skladby, aranže a pódiové vystupování tedy byly promyšleně až dada, ale také muzikantsky brilantní. Ve spojení s hladce zapadnuvšími vítaně nonsensovými tématy a rýmy F. R. Čecha vznikl rockový fenomén, jemuž bolševické obstrukce dodaly protirežimní nádech. I přes značný počet nejrůznějších historek kolem ohromného úspěchu, následných restrikcí, ba i zásahů pendreků příslušníků VB na silně excentrických koncertech, je na Strace určitě stále nejpodstatnější muzika. Nepochybně ovlivněná lecčím snad novovlnním, ale především založená na překvapivých nápadech, značné kompoziční a instrumentální zdatnosti i textech s nečekaně až dadaistickým dopadem. Hrabě X, Na václavským Václaváku, Pražákům je hej, Zubatá, Proč jen já nebo Tango Ropotámo, ale vlastně všechny z kazet národem sjížděné písně, jsou totiž dodnes výborným svědectvím toho (ne)času. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU