Několik literárních sond do bouřlivého uměleckého období přelomu 19. a 20. století pohledem jednoho z nejvýznamnějších českých literárních vědců zabývajících se teorií fikčních světů.Publikace se zabývá umělecky přelomovým obdobím konce 19. a počátku 20. století, které se vyznačuje především výjimečnou poetickou tvorbou, avšak mistrovská prozaická díla této doby předznamenávají vrcholnou moderní meziválečnou českou prózu. Autor se nepokouší o literárněhistorický pohled, nýbrž pouze vybírá významná, reprezentativní díla dané doby, aby na nich ukázal vznikání moderní české prózy. Jeho synchronní analýza autorů, děl i časových ploch odhaluje zásadní naratologické změny, kterými česká tvorba této doby prochází. Poukazuje na rozvoj poetické prózy u Viléma Mrštíka a Fráni Šrámka, etablování erotické prózy u Františka Langera a Antonína Sovy, na hlubinnou psychologii v zobrazení duševního dění u Šrámka a Olbrachta či objev hybridního světa u Karla Čapka. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze