Studie sleduje Tylovu novinářskou dráhu v redakcích listů Jindy a nyní (1833), Květy české (1834), Květy (1835-36, 1841-45), Vlastimil (1840-41), Pražský posel (1846 až 1848, 1851), Sedlské noviny (1849). Ukázáno je, jak za stísněných censurních poměrů využil Tyl listů pro práci osvětovou, pro rozvoj české literatury, jak pracoval humorem a satirou, jak se projevoval politicky, jak úspěšně bojoval za pokrok.