Tuto knížku z raného tvůrčího období věnovala Pujmanová památce Růženy Svobodové, která jí byla tehdy literárním vzorem. Je to práce ukazující na autorčin původ ze vzdělané buržoasní rodiny. Projevuje se v ní však již v slabých náznacích její příští kritický postoj k rodné třídě. Líčí vnitřní prožitky děvčátka, pečlivě a úzkostlivě vychovávaného v zámožném domě, které závidí proletářským dětem jejich svobodu a nevázanost, které žárlivě usiluje o to, aby bylo stále středem pozornosti dospělých a vytváří si svůj vlastní dětsky exaltovaný citový svět po prvním okouzlení krásou a po prvních setkání s tajemstvím smrti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR