Devět povídek, zachycujících dobu od září 1938 až po naše dny. První dvě čerpají z mobilisace, ukazují odhodlání slovenského a českého lidu hájit republiku. Další povídky vystihují hrůzy války (jedna vypráví o zpěvačce, která ztratila při náletu sluch; jiná ilustruje poměry na českém venkově a sleduje přechod vesnice do poválečné doby). Povídka "Rudý prapor" je historií vlajky komunistické buňky a nastiňuje vývoj dělnického hnutí na Kladensku. Ostatní povídky s realistickým optimismem řeší otázky poválečné doby (počátky JZD, osídlování pohraničí, účtování s reakčními přisluhovači západu), zdůrazňují budovatelské úsilí lidu, zvl. dělníků, havířů a mládeže. Poslední povídka, titulní (dar autorky k IX. sjezdu KSČ), se odehrává v n.p. Svit v Gottwaldově. Vyšla též samostatně. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR