Populárně vylíčený život slavného ruského vojevůdce 18. stol. (1730-1800), geniálního stratéga, který vytvořil vlastní domácí vojenskou školu a válečné umění, jež předčilo cizí válečníky, a to jak Bedřicha Velikého,takNapoleonaaClausewitze. Portrét národního vojevůdce-vlastence, který nebyl nikdy poražen, naopak sám porážel turecké, polské, pruské a napoleonské generály na jejich vlastním území. Přes to nebyl u carského dvora, ať za KateřinyII.nebozaPavla, uznáván, protože šel vždy proti zájmům ruských velkostatkářů, neuznával společenská privilegia nadutých šlechticů a vážil si víc prostých, ale talentovaných vojáků, kteří ovšem jako nevolníci byli procarskýdvůrnepřijatelní.V nemilost upadal Suvorov u dvora také proto, že neuznával prušácký drill a systém Bedřicha Velikého, když se car Pavel orientoval na německou válečnou vědu. Suvorov, který začínal od píky, neznal stavovskýchrozdílůaproto takéjeho vojenská věda nezastarala, protože počítá s lidem, v němž nevidí nevolníka, ale hrdinu. Proto se také SSSR hlásí k Suvorovu jako k vzoru lidového velitele. Autor zhodnocuje všechny důležité boje vedenévletech1750-1800, jichžse Suvorov vždy vítězně účastnil a vychoval velitele (Bagration, Kutuzov a j.), kteří pak zničili napoleonské armády r. 1812. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR