Rodina Tomaševských bydlí ve Varšavském polorozbořeném domě a od konce války očekává stále otce, který se za války dostal do Londýna. Rodinu živí teta, která tká látky, matka žije jen v očekávání otcových dopisů, dcera má jakési nevýnosné zaměstnání a syn chodí do školy. Otec v cizině nereaguje na narážky o finanční tísni rodiny a posílá do vlasti pouze falešně optimistické dopisy s tajuplnými předpovědmi. Rodina se začíná pomalu otci vzdalovat a stavět se na vlastní nohy. Matka, dosud nepraktická a snivá, vstoupí do zaměstnání a stane se kromě toho ještě sociální referentkou, pořádá kursy a přednášky, syn založí s tetou tkalcovské výrobní družstvo, dcera se dá zapsat na Vysokou obchodní a spolu se svým podnikavým snoubencem opraví demolované zbytky domu a rozšíří tak byt o další místnosti. Všem se vede stále lépe a hledí radostně a s nadějí do budoucna. Otec se svými dopisy plnými frází o "osudech tohoto světa" se stává rekvisitou minulých dob. Rodina, která od něho čekala spásu, se umí postarat sama o sebe a nadšeně pracuje. Závěr knihy je jasný: ne rodinu ve Varšavě, ale otce v Londýně odděluje od skutečného života - železná opona. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR