N.A. Dobroljubov, mladší druh vynikajících ruských teoretiků kritického realismu Bělinského a Černyševského, nazval svou vlastní methodu kritikou reálnou, která se "vztahuje na díla umělcova přesně tak, jako na projevy skutečného života: studuje je, snažíc se určit jejich vlastní normu a shrnout jejich podstatné, charakteristické rysy". Na tomto základě vznikly obsáhlé rozbory Gončarovova románu Oblomov (Co je oblomovština), dramatických prací A.N. Ostrovského (Říše temna a Paprsek světla v říši temna), Turgeněvovy povídky V podvečer (Kdy nastane skutečný den) i krátká stať o díle V.G. Bělinského. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR