První část vzpomínek, jejichž pokračování je otiskováno v časopise Novyj mir, zachycuje dobu Erenburgova mládí, jeho pobytu ve Francii před a za první světové války, návrat do revolučního Ruska a končí odjezdem tehdy už sovětského novináře do Francie v roce 1921. Autorovi v nich nejde o vylíčení pouhé historie vlastního života. Na základě prožitků a úvah vytváří zasvěcené profily lidí, význačných umělců i osobností kulturního a politického života, se kterými se v zachyceném období stýkal.