Všem třem povídkám je společná problematika vzájemného poměru muže a ženy. Titulní povídka, líčící tragický příběh lásky pražského nemanželského chlapce a dcerky bohaté hostinské, vyúsťuje v přímou obžalobu společnosti, která ženě upírala právo na samostatný duševní i citový život. Děj dalších dvou povídek Světlá umístila do svého milovaného Podještědí. V "Hubičce", zpracované později E. Krásnohorskou jako libreto pro Smetanovu operu, ukázala, že pravá láska nesmí být založena na podřízení ženy mužově zvůli, nýbrž na vzájemné úctě a vzájemném pochopení. V pov. "Námluvy" odsuzuje nadutost a pýchu bohatých a jejich vůli zasahovat do štěstí prostých lidí. (Podle V. Rzounka.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR