Třem povídkám tohoto svazku je společné jedno: vylíčení smutného údělu dětí v kapitalistickém, fašistickém světě a zároveň touha lidí bez rozdílu národnosti a rasy po lepším, radostnějším životě. První pov. "Delegátka", vypráví o malém děvčátku, jehož matka byla zvolena jako delegátka sjezdu do Moskvy. Poněvadž z reakčního předválečného Polska musela odejet tajně a neměla nikoho, kdo by se o dcerku postaral, zůstala malá Joža po celou dobu matčiny nepřítomnosti tajně v bytě. Autorka líčí smutné dny od života odříznutého děvčete, které si bylo vědomo nebezpečí, jež čekalo mámu i všechny soudruhy, kdyby se policie dověděla pravdu o cestě komunistické dělnice, a které proto přes všechen stesk, obavy, strach i touhu po kamarádech ani v nejmenším neprozradilo svou přítomnost v bytě. V povídce "Přístřeší" vypráví Seghersová o synkovi němec. uprchlíka, zastiženého gestapem v poražené Francii. Dítěte, které po otcově zatčení chtělo zvolit raději útěk s malou nadějí na vyváznutí než návrat do nacistického Německa, se ujala žena francouzského dělníka, která raději riskovala všechno nebezpečí, než by dítě vydala surové smečce. V pov. "Ztracení synové" zachytila autorka symbolicky těžkou cestu, oběti i konečné vítězství čínského lidu na postavě chlapce, který musel projít těžkou dobou útisku, příkoří, umlčování, zkoušek a uvědomování až ke konečné svobodě rodné země. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR