Vynikající básnické a dramatické dílo, zaujímající významné místo v německé i světové dramatické literatuře. Básník se k němu vracel po celý svůj život (první versi napsal v jinošských letech, poslední v roce své smrti) a vytvořil v něm nejen první své veršované drama (a zároveň jedno z prvních veršovaných dramat nové německé literatury), ale i své dramatické dílo nejdokonalejší. O revolučním zaměření hry, předvádějící boj proti nelidskosti feudálního řádu, promítnutý do obrazu života na dvoře Filipa II. Španělského, svědčí slova samého autora, napsaná v jednom z "Listů o Donu Carlosovi" (jejich první český překlad je připojen na konci knihy): "Kladu si v této hře za cíl vylíčením inkvisice pomstít zubožené lidstvo a postavit na pranýř tuto skvrnu jeho hanby. Hra tedy není tragedií lásky a přátelství, jak byla často chápána a inscenována; milostné drama Carlose a královny Alžběty je vkloubeno do širšího politického dramatu a přátelství markýze Pozy ke Carlosovi je jen prostředkem k probojování ideje svobody a humanity. Celá koncepce hry je založena na tom, že idea boje za svobodu přichází příliš brzy a je rozdrcena řádem, proti němuž se obracela. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR