První z řady belgic. prozaiků 19. stol., Charles De Coster (1827-1879) poprvé na sebe upozornil r. 1858 Flandrskými legendami. Ze čtyř, zde sdružených příběhů, skutečnou legendou je vlastně jen vyprávění o třech krás. pannách a založení kostela hackendoverského. Ostat. prózy se svým rázem blíží spíše pověsti a pohádce. Tak příběh o siru Halewynovi, feudál. hradním pánu tvrdého srdce, kterého přemůže čistá dívka Majdalenka, příběh o Šmetse Smeeovi, obdoba to naší pohádky o ševci a čertu, zde ovšem závažná zejména vlasteneckým zaměřením: zchudlý kovář, jenž se upsal čertu a po třikráte se vymkl moci pekelné dostane se posléze do nebe. Především proto, že natloukl katanům vlám. lidu, potlačovatelům svobody a reformace Hesselsovi, knížeti z Alby a samému Filipu II. Rabelaisovský příběh první vypráví o stateč. paních a pannách, jež v noci ochrání město před loupeživým nájezdem, když muži, sdružení v tovaryšstvu mastihubků, po mnoho korbelích den co den tak důkladně vyspávají - pro hrdinné panny je ustaveno bratrstvo lučištnic. - Některými svými rysy jsou tyto příběhy, psané archaizující francouzštinou, předzvěstí vrchol. díla De Costerova Ulenspiegla. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR