Unikátní soubor 412 dopisů Josefa Suka adresovaných přátelům, členům rodiny, kolegům nebo nakladatelům včetně některých jejich odpovědí je možné číst jako kroniku života této klíčové skladatelské osobnosti české hudební moderny. Nabízí první takto podrobný pohled do profesního i osobního světa umělce, člena světoznámého Českého kvarteta, s nímž Suk absolvoval řadu mezinárodních koncertních turné, a skladatele, který se své tvorbě mohl věnovat vlastně jen ve vzácných chvílích během letních měsíců. Otevřena je zde i dnes již poměrně málo známá otázka období hrubých a nespravedlivých časopiseckých útoků ze strany Zdeňka Nejedlého a okruhu jeho přívrženců, které opakovaně způsobily Sukovo nervové zhroucení. K lepšímu povědomí o hudebním školství přelomu století jistě přispějí dopisy zabývající se jeho pedagogickým a rektorským působením na pražské konzervatoři. Sukovu niternost a hlubokou citovost, tolik zřetelnou v jeho kompozicích, potvrzují především sdělení synu Pepovi a ta, která psal po smrti své ženy Otilky přátelům. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz