Živě, ba přímo strhující formou dokázal autor zachytit to, co prožíval a čeho byl svědkem v řadách 3. československé brigády v jediném dramatickém dni karpatsko-dukelské operace, 9. září 1944. Wrócanská kotlina se tehdy stala dějištěm úporného boje, v němž jedni osvědčili svou neschopnost, jiní svou rozvahu a statečnost a mnozí zde vydechli naposled. Sacher umí vše pravdivě a věrně vylíčit a nijak nekonstruuje čítankové hrdiny, neboť neubírá jednajícím žádnou lidskou stránku. Nejlépe ovšem o své knize hovoří sám: "Učinil jsem tak podle svého nejlepšího svědomí k sobě, k těm druhým, kteří přežili, ale hlavně k těm, kteří nedošli..." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR