Lidstvo během svého vývoje dospělo k nejspolehlivější metodě prostřednictvím vědeckého zkoumání, jež představuje samotný vrchol poznání. Věda sice nepřináší absolutní jistotu, avšak disponuje relativně největší jistotou vzhledem k omylnosti člověka - kořeny subjektivní představy spočívají v rámci vědecké soustavy! Quine tohoto východiska využívá k analýze procesu, směřujícího od pouhého diferencovaného reagování k teoretickému vyjadřování. První etapu formuje krok od pouhých reakcí na určité situace k zaznamenávání pravidelností v následnosti situací. Další fáze mají podobu strukturace pozorovacích vět do subjekt-predikátového vztahu a vrcholí lidským jazykem ve formě vět, výrazy z abstraktní a mentální oblasti... Poslední dílo klasika americké filozofie prosazuje ideu o absolutní adekvátnosti moderní vědy ve vztahu k popisu našeho světa a definuje některé principy relativně optimální podoby vědy. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze