Román (napsaný r. 1881) stopuje první záblesky českého obrození po době temna v životním prostředí rokokové šlechty. Podstatu obrození vidí Jirásek především v osvobození lidu od pout, do nichž jej uvrhla panovačnost starého feudalismu. V románě se vypráví o tom, jak majitel zámku a panství Potštejna, osvícenec, hledá poklad ve zříceninách starého hradu. Hlavním nositelem osvícenství není však zde tento šlechtic, ani jiní zástupci rokokové společnosti, ale lékař lidového původu, který bojuje proti jesuitské zlobě, proti duševní otupělosti, pověrčivosti a náboženskému fanatismu mezi lidem. Naučí se chápat i snahy o nový, lepší život českého národa. Pronásledované České bratry zachraňuje posléze vydání tolerančního patentu (1781). (Podle Z. Nejedlého) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR