Sborník soustřeďuje nejkrásnější z toho, co vytvořila 1. a 2. generace čes. děln. básníků od počátků samost. polit. života čes. proletariátu až po 1. vítěznou social. revoluci na světě. Jsou to básně L. Zápotockého (1), J.B. Pecky (58), N. Zouly (4), L. Kochmana (7), F.J. Hlaváčka (28), J. Krapky (22), A. Macka (43) a j., tedy sloky těch, kdož zasvětili boji proletariátu celý svůj život, ať jako přímí organizátoři hnutí nebo jako publicisté, novináři a básníci. Básně jsou svědectvím probouzejícího se třídního uvědomění v Rakousku za stupňujícího se teroru v letech 80., i krutého útisku děl. třídy v USA, kam mnozí social. předáci odjížděli. Bojovné, sarkastické verše a písňové texty jsou řazeny chronologicky a jsou dokladem, jak průkopníci vědeckého socialismu u nás probouzeli a uvědomovali pracující lid. Důkladný doslov odhaluje v rámci nárysu dějin čes. děl. hnutí let 70.-20., jak tito básníci byli buržoazní lit. historií záměrně opomíjeni a jak v celém rozsahu dějin naší děl. třídy měly děl. verše a písňové texty důležité ideové a umělecké poslání. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR