Rákosí - křehká třtina - nic jiného není člověk, třebaže je obdařen schopností uvažovat a mluvit... Tyto Pascalovy myšlenky si vybavuje Dilovův hrdina, zralý, vyrovnaný muž, střízlivý logik ba i ironik, ve chvílích, kdy si - zmaten nečekaným, prudce vzplanuvším citem - uvědomí, že prožít opravdovou lásku, nalézt v milostné vášni, ve vzájemném usilování o nekonečno toho druhého skutečnou harmonii, je nesmírná, málokomu daná výsost. A k podobnému zamyšlení dochází i čtenář Dilovovy sugestivně vyprávěné, jemně nostalgické novely o vztahu bulharského spisovatele k maďarské malířce, kteří si díky jazykové bariéře nerozumí, ale přesto spolu souzní. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU