Anglický literární teoretik naznačuje podstatu ideových systémů, které předjímají či formují strukturalistický způsob myšlení (Vico, Piaget). Hlavní pozornost věnuje směřování lingvistického (Saussure, americká strukturální jazykověda) a literárněvědného (např. Jakobson, Propp, Greimas, Todorov, Barthes, Nová kritika) strukturalismu. Zkoumá rovněž vliv principů strukturální teorie na Lévi-Straussovu antropologii. Českého čtenáře zaujme ocenění významu Pražského lingvistického kroužku (Jakobson, Trubeckoj, Mukařovský, B. Trnka) pro evropskou strukturální jazykovědu. Shrnutí základních poznatků o vývoji této analytické metody výzkumu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze