Autor řemeslně zručně vypráví příběh komplikovaného člověka, syna alkoholika, jehož náklonnost po něm zdědil, který ve svých snech plánoval a prožíval otcovraždu a po jeho smrti natolik silně prožívá svůj úmysl, že si není jistý, zda otce skutečně zabil. Život po otcově smrti se pak stává tíživým dialogem se sebou samým. Sarvaš tak ve své mnohovýznamové prvotině promyšleně reflektuje synovské trauma z otce, při kterém nejde jen o soupeření o matčinu přízeň, ale i o freudovskou generační revoltu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR