Autoři se v rámci sledovaného období soustřeďují pouze na umění, které na Rudolfově dvoře vznikalo, na panovníkovo sběratelství a mecenášství. Z jeho životopisu připomínají jen to, co je relevantní pro vznik a rozvoj Rudolfových zájmů a zálib. Sledují rovněž, do jaké míry se panovníkovo přesídlení do Prahy promítlo v životě města, jak změnilo jeho obraz. Kapitoly o rudolfínském malířství, sochařství, uměleckém řemesle, o architektuře a o sbírkách Rudolfa II. na základě současného stavu bádání ozřejmují, že za Rudolfovým sběratelským a mecenášským snažením byla jasná koncepce, vycházející z nejprogresívnějších filozofických teorií té doby. Vše, co bylo shromážděno na Pražském hradě, co vznikalo ve dvorních dílnách, mělo sloužit k poznání světa, k odhalování jeho tajemství. To byl také důvod, proč Rudolf II. nechal pro tvorbu vědců a umělců vytvořit v Praze tak stimulující prostředí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz