V osmdesátých letech došlo v anglo-americkém prostředí k výraznému přehodnocení podstaty teorie umění. Teorie umění přestala být pouhou kritikou vybraných děl, jelikož začala předkládat vlastní interpretační vizi. Jazyk tudíž získal klíčovou roli v popisu a intepretaci výtvarného díla. Antologie obsahuje texty, které dokumentují tuto výraznou proměnu teorie umění. Nejedná se však o reprezentativní přehled jednotlivých novátorských prístupů, neboť řada osobitých koncepcí absentuje (kupř. Alpersová, Clark, Fried, Werckmeister). Jednotlivé příspěvky spíše přibližují základní problematiku současné anglo-americké teorie umění. Publikace zosobňuje inspirativní (byť kontroverzní) příspěvek do diskuse o samotné podstatě kunsthistorie. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz