Dokumentem pro určování pramenů Radiščevova světového názoru je povídka "Život F.V. Ušakova". Vypráví o pětiletém pobytku skupiny ruských studentů v Lipsku a jejím hrdinou je nadějný filosof, pod jehož vedením poznává Radiščev francouzské osvícence a roste v něm nenávist k samovládné despocii. Nejsilněji se projevuje Radiščevova osobnost v "Putování z Petrohradu do Moskvy", zdrcujícím obrazu bídy nevolnického mužika. Zkušenosti a zvláště pugačevské povstání ho přesvědčují, že jen lid sám si může pomoci: z osvícence se zrodil revolucionář. - Kromě těchto dvou stěžejních prozaických prací obsahuje prvý svazek úvahu o samovládě, pokus o kritiku rousseauovského sentimentalismu "Deník jednoho týdne", "Dopis příteli žijícímu v Tobolsku" převratně hodnotící Petra Velikého, "Rozmluvu o tom, kdo je synem vlasti" a autobiografickou povídku "Nepřekročitelná hráz nás dělí". Padesátistránková úvodní studie o "prvním ruském revolucionáři" rozbírá díla obou svazků výboru. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR