První část probírá jednak základní pojmy a definice, jednak teoretickou výzbroj potřebnou k zvládnutí lineárních problémů jednoparametrové samočinné regulace. V druhé části jsou objasněny teoretické základy víceparametrovýchlineárních regulací. Jejich význam rychle roste, poněvadž nutnost automatizace složitých procesů klade zvýšené nároky na jakost regulace. Poslední část pojednává o přístrojové technice. Neseznamuje pouze se spojitě pracujícímiregulátory, ale i s prostředky logického řízení, které se začínají uplatňovat jak při ovládání vsádkových i jiných přerušovaných procesů, tak i při kombinaci s regulačními přístroji při zlepšení jakosti regulace, při realizaciextremálních systémů a jiných prostředků novodobého řízení. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR