V posled. díle trilogie šlo autorce o zobrazení význam. dějinných událostí, v nichž se rozhodoval nejen osud románových hrdinů, ale celého národa, celého lidstva. Boj lidu proti fašismu se pokusila M.P. obsáhnout v celé jeho složitosti: boj na vých. frontě, kde Sovětská armáda, s níž bojovaly i čs. jednotky, rozhodla o porážce nacistů, boj partyzánů, illegální boj strany, boj politických vězňů v koncentračních táborech, boj našeho lidu, vedený zbraněmi morálními i dynamitem a vrcholící v pražském květnovém povstání. Těžiště románového děje tu zůstalo opět položeno do rodiny Gamzovy, tedy do prostředí pokrokové inteligence. Dělnický živel zastupuje především bývalý Kazmarův otrok Ondřej, který se stal v Sovětském svazu novým člověkem, jenž poznal krásu lidské práce. Vedle postav známých z předch. dílů vystupuje i řada nových hrdinů, zakalovaných a zocelovaných tvrdým bojem. Vysoko nad ostatní vyniká lékařka Helenka, která v boji proti okupantům položila svůj život. V jejím příběhu ztypisovala M.P. zápas všech uvědomělých žen, roditelek a strážkyň života, proti nelidskému nacismu; jím promlouvá k svědomí světa básnířka života a bojovnice za mír. Vyvrcholení ideové linie trilogie spočívá v cestě lidu, jenž se po vítězném boji vrací do továren nikoli jako otrok, ale jako pán. Celý román je oslavou nevysychajicího zdroje záchranné a vítězné síly, jímž byli a jsou sovětští lidé a komunisté. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR