Vztah Antonia Vivaldiho k českým zemím byl poměrně mnohostranný, titul této nahrávky tedy může být chápán různými způsoby. Je téměř jisté, že skladatel navštívil Čechy – pevný důkaz sice nemáme, badatelé však jsou ve shodě, že jednou ze zastávek cesty Vivaldiho a jeho otce na přelomu let 1729 a 1730 byla též Praha. Klíč k programu této nahrávky však leží jinde. Dostáváme se jejím prostřednictvím k velké oblasti Vivaldiho tvorby tvořené chrámovou hudbou. Nahrané skladby pak spojuje ta skutečnost, že jejich prameny se dodnes dochovaly v českých hudebních sbírkách. Jak časné a bezprostření bylo pronikání i působení italského repertoáru v Čechách naznačuje případ Vivaldiho Magnificat RV 610b. Dnes známe tři prameny této skladby dochované v českých zemích a existovaly další, které jsou dnes ztraceny. Přes některé pozdější úpravy jako například dokomponování dvou trubek zachycují tři dochované české prameny první, nejstarší znění skladby. Na této nahrávce byla skladba nahrána právě ve své první verzi dochované pouze v českých pramenech. Od pozdějších přepracování se odlišuje především pozoruhodnou stručností a lapidárností, která dává vyniknout působivému zpracování jednotlivých částí skladby. Rovněž Salve regina RV 617 je známo pouze díky unikátnímu pramenu, dochovanému však tentokrát v Brně ve sbírce hudebnin kláštera milosrdných bratří. Skladba určená pro soprán a smyčce je charakteristická především použitím sólových houslí v různých úlohách. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU